ČSOB varuje před dalším trikem kybernetických podvodníků. Opět berou útokem sociální sítě, ale používají nový trik. Oslovují lidi skrze jejich blízké. Sázejí na to, že pak napadený člověk ztratí ostražitost a vyzradí své citlivé údaje.
Pokud vám od někoho z vašich kontaktů na Facebooku nebo Messengeru dorazí informace o tom, že jste se stali vítězi soutěže, kterou jste pravděpodobně ani nehráli, zbystřete. A to bez ohledu na to, kdo vám tuto zdánlivě skvělou zprávu posílá. Hned vzápětí totiž budete vyzváni k předání údajů, které byste nikdy neměli dávat nikomu.
Jiný trik má stále stejný cíl. Tím je získat od lidí přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, kompletní údaje k platební kartě, autorizační SMS kódy, dokonce i telefonní číslo nebo číslo jejich SIM karty. Pokud lidé na trik s výhrou podvodníkovi skočí, tak pak tyto údaje útočníkovi předávají v rámci rozhovoru, nebo skrze zaslaný link odkazující na podvržené stránky internetového bankovnictví. Je třeba být ostražitý a nepodlehnout iluzi, že když je zpráva od známého, je to v pořádku. Není!
Bude-li vás pod záminkou výhry někdo z vašich přátel kontaktovat, ověřte si mimo jiné i to, zda vám tuto zprávu daná osoba opravdu posílá. Ideálně zvolte jinou cestu – jinou aplikaci, telefonní hovor. Jinak stále platí, že přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, PINy ke kartám či autorizační kódy patří pouze vám a není radno je předávat třetím osobám. Nedovolte útočníkům okrádat vás skrze zneužití vašich blízkých. Braňte se rozumem.
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.
