Magazín

I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.

V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.

Jak už název napovídá, jedná se o podvodnou techniku, při které se útočník snaží z velkého rybníku plného internetových uživatelů vylovit citlivá data těch nepozorných. Nejčastěji to jsou osobní informace a citlivá data jako přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví a jiným účtům a profilům a informace z platebních karet. Snaha může být také opačná. Tedy dostat škodlivý program do zařízení poškozeného.

Česká bankovní asociace (ČBA) upozorňuje na pokračující nárůst kybernetických útoků, které cílí na klienty bank po celé České republice. Jen za prvních sedm měsíců tohoto roku bylo napadeno 49 436 klientů, což představuje nárůst o 37 % oproti stejnému období loňského roku.

Aktuálně se v České republice šíří nová a velmi sofistikovaná vlna internetových podvodů. Podvodníci se prostřednictvím hlasového automatu v telefonním hovoru vydávají za pracovníky Ministerstva financí či Finanční správy a informují o přeplatku na dani.

Kyberpodvodníci nezahálí a aktuálně přichází s novým typem podvodu, který začíná rozesláním podvodného odkazu s apelem k aktualizaci bankovní aplikace. Pokud na něj kliknete, stáhnete si podvrženou aplikaci. Tato aktivita slouží jako impulz pro podvodníky k tomu, aby vás telefonicky kontaktovali a pod záminkou napadení vašeho účtu vás přiměli ke stažení další podvodné aplikace. A také k získání PINu k vaší kartě. Následně jste požádání o položení vašeho mobilního zařízení na vaši platební kartu. Telefon skrze čtečku NFC čipu přečte a přenese údaje o vaší kartě na zařízení útočníka, který již v danou chvíli stojí u bankomatu a vybírá z vašeho účtu hotovost.

V další vlně „smishingu“ (podvodné SMS zprávy) najdete hned několik typických znaků, že jde o podvod: neznámé telefonní číslo, špatnou češtinu nebo zkrácený odkaz, který vede na podvodnou stránku, navíc dost možná ani žádný balíček nečekáte.

ČSOB varuje před dalším trikem kybernetických podvodníků. Opět berou útokem sociální sítě, ale používají nový trik. Oslovují lidi skrze jejich blízké. Sázejí na to, že pak napadený člověk ztratí ostražitost a vyzradí své citlivé údaje.

Spoofing je typ podvodného jednání v on-line prostoru, při kterém se někdo tváří jako někdo jiný. Případně něco jiného. Spoofovat, nebo chcete-li dokonale napodobovat, je možné telefonní čísla, ale třeba i IP adresy. A proč by měl někdo zájem se vydávat za někoho jiného? Zpravidla proto, aby pod záštitou důvěryhodné instituce nebo osoby, získal přístup k vašim důvěrným datům, či finančním prostředkům.