Kyberhrozby

Škodlivý software – často označovaný jako malware – rozhodně dostál svému jménu. Do počítače nebo telefonu se může dostat přes podvodný e-mail, falešný odkaz na Googlu nebo nebezpečné stránky. A jakmile se dostane dovnitř, dokáže útočníkům otevřít cestu k vašim datům – aniž byste si toho všimli. Existuje mnoho typů škodlivého softwaru. Když víte, jak fungují, můžete se lépe chránit.

Představte si situaci: přijde výpis z banky a vy si všimnete plateb, které vám nic neříkají. Automaticky si myslíte, že někdo kartu zneužil. Voláte do banky, začnete řešit reklamaci a kartu necháte zablokovat. Všechno to zabere spoustu času a přidělá zbytečný stres.

Umělá inteligence (AI) má spoustu výhod, ale pokud se dostane do špatných rukou, může být zneužita ke šíření dezinformací nebo k podvodům. To platí hlavně pro tzv. deepfakes – digitálně upravené obrázky, videa nebo zvukové nahrávky.

Proč jsou přihlašovací údaje tak atraktivní pro kyberzločince? Přihlašovací údaje – jako jsou uživatelská jména, hesla nebo e-mailové adresy – patří mezi nejcennější informace, které mohou kyberzločinci získat. V nesprávných rukou mohou otevřít přístup ke všem vašim osobním i pracovním účtům. V době, kdy se čím dál více pracuje a komunikuje online, roste riziko, že se staneme terčem podvodů. Ať už jde o falešné e-maily, podvodné zprávy od „IT techniků“ nebo nebezpečné odkazy v aplikacích pro sdílení souborů – útok může přijít kdykoliv.

Dezinformace může způsobit skutečnou škodu. Jak ji poznat?

Existuje důvod, proč jsou neuvěřitelné příběhy tak neuvěřitelné. Lidé si často pletou dezinformace a tzv. misinformace, ale jsou mezi nimi zásadní rozdíly. Misinformace je prostě neúmyslná chyba při podávání faktů. Dezinformace je naopak záměrně šířená nepravdivá nebo zavádějící informace s cílem klamat, získat finanční výhody nebo způsobit škodu.